Archiv pro rubriku: Historie pevnosti

staveniste-dobrosova

Výstavba Dobrošovské pevnosti souvisí s 2. světovou válkou. Na základě dobrých zkušeností s pevnostmi u Verdunu, které se osvědčily za 1. světové války, začala již v roce 1929 budovat pohraniční opevnění Francie. Pro Československo se stala otázka obrany republiky aktuální po nástupu A. Hitlera k moci v Německu. Vyhrocené vzájemné vztahy vedly čs. vládu v roce 1934 k rozhodnutí řešit obranu republiky výstavbou rozsáhlého pohraničního opevnění. Vzorem pro tuto výstavbu byla francouzská Maginotova linie. Obrovské finanční náklady a pracovní nadšení mnoha dělníků bylo investováno ve víře, že opevnění dokáže zadržet agresora. Plán výstavby opevnění při hranici s Německem byl velkorysý. Hranice s Německem měřila 1545 km a měla být opevněna po celé délce. Vojenští odborníci považovali za nejvíce ohroženou oblast mezi Krkonošemi a Ostravou. V tomto úseku 250 km měly být budovány nejtěžší objekty. Hlavní linii opevnění tvořila kombinace těžkých pěchotních srubů (bunkrů) a lehkých objektů (kulometných hnízd) umístěných v blízkosti státní hranice. Tato linie byla ještě zesílena dělostřeleckými tvrzemi, které byly vlastně samostatná bojová seskupení objektů s podzemními chodbami a možností operativního zásobování a kontaktu s vnitrozemím. Pevnostní linii mezi Ostravou a Krkonošemi tak mělo posilovat 15 dělostřeleckých tvrzí podobného typu jako je Pevnost Dobrošov. Do září 1938 jich bylo dokončeno pouze pět, převážná většina pevností je používána pro účely armády. Mimo uvedené pevnosti bylo však dokončeno 229 těžkých pěchotních srubů a okolo 10 000 lehkých objektů v hlavní linii.

Dobrošovská tvrz patří mezi objekty stavebně nedokončené a pro svou dostupnou polohu byla v roce 1968 zpřístupněna veřejnosti. Komplex skládající se ze 7 železobetonových objektů nejvyšší třídy odolnosti je situován na obrovském pahorku nad okresním městem Náchod v sousedství obce Dobrošov. Skalnatý kopec skrývá necelé 2 km podzemních chodeb, které spojují jednotlivé objekty. Na povrchu jsou však patry z celé pevnosti pouze 3 objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. V době mobilizace v září 1938 byl jediný Jeřáb osazen osádkou 25 mužů. Vchodový objekt, umístěný na vrstevnici poblíž dnešního parkoviště pro motoristy, nebyl dokončen. Prostřednictvím tohoto objektu měla být celá tvrz zásobována z týlu. Dělostřelecký srub Amerika, otočná dělová věž a minometná věž, to jsou další objekty, které nebyly dobudovány – na jejich místech jsou dnes pouze navážky s náletovými porosty.

Vojenský průzkum terénu na Dobrošově proběhl v srpnu 1936 a trval 1 týden. Vytyčení objektů bylo provedeno v dubnu 1937. V květnu 1937 byl vyhlášen konkurs na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo 8 stavebních firem. Zakázku získala firma Kapsa – Müller z Prahy. Stavbu financovala armáda. Práce byly zahájeny 13. září 1937. Na průběh výstavby dohlížel armádní stavební dozor. Stavba probíhala ve vysokém tempu. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, kteří se střídali ve 3 směnách. Práce byly přerušeny na základě Mnichovské dohody v září 1938. Náchodsko nepatřilo do Sudet a tak po záboru pohraničí v říjnu 1938 nepřipadla pevnost Dobrošov pod německou správu. K tomu došlo až při obsazení celé republiky 15. března 1939. V době protektorátu byla pevnost uzavřena. Po roce 1945 byla opuštěna až do 60. let, kdy armáda pevnost uvolnila pro účely muzea. První návštěvníci přišli 1. května 1969, 10. května 1986 byl registrován milióntý návštěvník.