Archiv autora: administrator

e54843dc35239b9b40cb5b1337e4_w1024_h768_gi-photo-459972

Vojáčci Lubora Šušlíka

vystava-expozice-vojak-vojacci-armada-valka-model-dobrosov020515-hk_denik-630 2320187_ bd2a213e3b43ada84498b680df50_w1182_h886_gfed33efcc47511e3af98002590604f2e

Přemýšlíte, jaký zajímavý cíl vám na Náchodsku zatím unikl? Potom si napište do turistického diáře: Pevnost Dobrošov, výstava miniatur. Součástí známého areálu československého pevnostního systému z období před druhou světovou válkou je totiž i unikátní výstava Československá armáda 1. republiky v miniatuře autora Lubora Šušlíka s ojedinělou a zároveň v Evropě největší kolekcí miniatur vojáků Československé armády před druhou světovou válkou, která je umístěná ve výstavní síni provozního areálu před pevností. Stejně působivý, jako je pohled na ucelenou miniaturu naší prvorepublikové armády, je i  biografie jejího autora Lubora Šušlíka (*1928). Syn bývalého ruského legionáře a důstojníka československé armády v době květnové mobilizace v roce 1938 vstoupil ve svých necelých deseti letech do místního skautského oddílu a zároveň se stal i členem Sokola. V únoru 1944 se stal vedoucím jednoho z oddílů Klubu českých turistů což mu umožnilo rozvíjet skautské aktivity. V závěru války byl na nádraží na Moravě zatčen německou tajnou policií – gestapem, která u něho nalezla kufr plný střeliva a několik granátů. Po výslechu v místní budově gestapa ho druhý den stanný soud odsoudil k trestu smrti. Zachránilo ho až letecké bombardování Olomouce. V květnu 1945 se Lubor Šušlík účastnil bojů v Pražském povstání. Po únoru 1948 zažívá perzekuci a šikanu, věznění i výslechy Státní tajnou bezpečností. Protože nemohl studovat na vysoké škole, vyučil se strojním zámečníkem. V roce 1968 se účastnil obnovy Junáka a  založil skautský oddíl v Chocni. V 90. letech se stal výchovným zpravodajem, členem historické komise Junáka a zároveň i  nositelem řady nejvyšších skautských i dalších odbojových vyznamenání. Dnes Lubor Šušlík žije v Pardubicích a pracuje jako turistický průvodce v Evropě a v řadě exotických zemí. Jeho armáda, čítající více než 1400 figurek, našla symbolická kasárna v Pevnosti Dobrošov. Přijďte se na ni někdy podívat. Stojí to za to!

VÝROBA MINIATUR

Životním koníčkem Lubora Šušlíka se stalo již v dětství sbírání a později též modelování postaviček vojáků i bojové techniky. Ve sbírce, která je vystavena na Dobrošově je patrné, že autor tvarově navázal na původní tovární výrobu vojáčků z období 1. republiky. Hlavním rozdílem je, že místo dříve používané dřevité hmoty aplikuje modernější dvousložkové pryskyřice, což umožňuje odlévat a formovat zcela nové druhy miniatur. V průběhu zhruba 20 let, zejména ve volných chvílích, vytvořil autor unikátní sbírku a vystavuje na Dobrošově více než 1300 exemplářů, včetně odpovídající bojové techniky.

Přísaháme při všem, co je nám svato,a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením,

že budeme poslušni prezidenta a vlády republiky

československé a všech svých velitelů,

prezidentem a vládou ustanovených, přísaháme,

že budeme bez odmluvy plnit jejich nařízení

vždy a všude, i v nebezpečí, bez zaváhání a odporu,

že svých vojsk neopustíme, ale i své životy ochotně

dáme na ochranu vlasti a za její svobodu,

přísaháme, že budeme druh druha milovati,

k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti,

ale až do konce se brániti tak, jak nám káže

mužná čest a vědomí povinností občanských.

Tak přísaháme!“

Přísaha čsl. vojáka v roce 1938 

Zde odkaz na pořad Toulavá kamera, kde autor hovoří o výrobě vojáčků: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/215562221500023/video/

netopyr-dobrosov-1_denik-630

Kdysi pevnost hloubili jako úkryty vojáků na obranu republiky, dnes jsou podzemní katakomby pevnosti Dobrošov nad Náchodem úkrytem zvláště chráněných druhů savců. Těch, kteří létají a mají schopnosti, jež lidé poznali až s vynálezem sonaru. Při letu se totiž netopýři orientují sluchem dle jejich pískotu, jehož zvuk se odráží od předmětů v okolí.

Počet zimujících netopýrů na Dobrošově rok od roku stoupá. Zatímco v roce 1981 zde zimovalo jen 34 netopýrů, letos při každoročním lednovém sčítání to bylo už téměř 700 jedinců. Pro srovnání v roce 2015 jich bylo 508, v roce 2014 435 a roku 2004 202. Na Dobrošově se vyskytují druhy, jako netopýr brvitý, vrápenci malí, nebo například netopýr velký s rozpětím křídel až 37 centimetrů.

Netopýři si začínají hledat zimoviště někdy koncem října a preferují především štoly. Tedy ty části, kde je jen vyrubaná skála a nechodí tam běžně návštěvníci. V zimě netopýři potřebují, aby v podzemí byla stabilní teplota. To v hloubce zhruba čtyřiceti metrů pod vstupním vchodem do pevnosti platí, a tak zde nachází útočiště právě i oba teplomilné vzácné druhy netopýr brvitý a vrápenec malý. Jak se vlastně létající savci do pevnosti dostanou? Používají různé otvory nechané bez překážky třeba mezi mřížemi. Dobrošovské zimoviště netopýrů patří k vůbec nejvýznamnější zimovištím v Královéhradeckém kraji i v celé republice. Na Náchodsku je největší známé, spolu s katakombami josefovské pevnosti. Pro ochranu netopýrů je proto celá dobrošovská pevnost zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000, v nichž žijí evropsky významné druhy živočichů a rostlin.

staveniste-dobrosova

Výstavba Dobrošovské pevnosti souvisí s 2. světovou válkou. Na základě dobrých zkušeností s pevnostmi u Verdunu, které se osvědčily za 1. světové války, začala již v roce 1929 budovat pohraniční opevnění Francie. Pro Československo se stala otázka obrany republiky aktuální po nástupu A. Hitlera k moci v Německu. Vyhrocené vzájemné vztahy vedly čs. vládu v roce 1934 k rozhodnutí řešit obranu republiky výstavbou rozsáhlého pohraničního opevnění. Vzorem pro tuto výstavbu byla francouzská Maginotova linie. Obrovské finanční náklady a pracovní nadšení mnoha dělníků bylo investováno ve víře, že opevnění dokáže zadržet agresora. Plán výstavby opevnění při hranici s Německem byl velkorysý. Hranice s Německem měřila 1545 km a měla být opevněna po celé délce. Vojenští odborníci považovali za nejvíce ohroženou oblast mezi Krkonošemi a Ostravou. V tomto úseku 250 km měly být budovány nejtěžší objekty. Hlavní linii opevnění tvořila kombinace těžkých pěchotních srubů (bunkrů) a lehkých objektů (kulometných hnízd) umístěných v blízkosti státní hranice. Tato linie byla ještě zesílena dělostřeleckými tvrzemi, které byly vlastně samostatná bojová seskupení objektů s podzemními chodbami a možností operativního zásobování a kontaktu s vnitrozemím. Pevnostní linii mezi Ostravou a Krkonošemi tak mělo posilovat 15 dělostřeleckých tvrzí podobného typu jako je Pevnost Dobrošov. Do září 1938 jich bylo dokončeno pouze pět, převážná většina pevností je používána pro účely armády. Mimo uvedené pevnosti bylo však dokončeno 229 těžkých pěchotních srubů a okolo 10 000 lehkých objektů v hlavní linii.

Dobrošovská tvrz patří mezi objekty stavebně nedokončené a pro svou dostupnou polohu byla v roce 1968 zpřístupněna veřejnosti. Komplex skládající se ze 7 železobetonových objektů nejvyšší třídy odolnosti je situován na obrovském pahorku nad okresním městem Náchod v sousedství obce Dobrošov. Skalnatý kopec skrývá necelé 2 km podzemních chodeb, které spojují jednotlivé objekty. Na povrchu jsou však patry z celé pevnosti pouze 3 objekty – dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb. V době mobilizace v září 1938 byl jediný Jeřáb osazen osádkou 25 mužů. Vchodový objekt, umístěný na vrstevnici poblíž dnešního parkoviště pro motoristy, nebyl dokončen. Prostřednictvím tohoto objektu měla být celá tvrz zásobována z týlu. Dělostřelecký srub Amerika, otočná dělová věž a minometná věž, to jsou další objekty, které nebyly dobudovány – na jejich místech jsou dnes pouze navážky s náletovými porosty.

Vojenský průzkum terénu na Dobrošově proběhl v srpnu 1936 a trval 1 týden. Vytyčení objektů bylo provedeno v dubnu 1937. V květnu 1937 byl vyhlášen konkurs na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo 8 stavebních firem. Zakázku získala firma Kapsa – Müller z Prahy. Stavbu financovala armáda. Práce byly zahájeny 13. září 1937. Na průběh výstavby dohlížel armádní stavební dozor. Stavba probíhala ve vysokém tempu. Zpočátku zde pracovalo 490 dělníků, kteří se střídali ve 3 směnách. Práce byly přerušeny na základě Mnichovské dohody v září 1938. Náchodsko nepatřilo do Sudet a tak po záboru pohraničí v říjnu 1938 nepřipadla pevnost Dobrošov pod německou správu. K tomu došlo až při obsazení celé republiky 15. března 1939. V době protektorátu byla pevnost uzavřena. Po roce 1945 byla opuštěna až do 60. let, kdy armáda pevnost uvolnila pro účely muzea. První návštěvníci přišli 1. května 1969, 10. května 1986 byl registrován milióntý návštěvník.

bd66bf2b3f51ad13ad0440915644_w720_h540_ga6f44892c47611e3a1ef002590604f2e

Popis expozice

Návštěvník může navštívit:

a)   Výstavní síň v provozním areálu

b)    Tvrzové objekty s podzemními kasárnami

c)    Naučnou stezku

a) Výstavní síň v provozní budově pevnosti Dobrošov (dále jen PD).

Zde lze každoročně navštívit ojedinělou a zároveň toho času v Evropě největší kolekci miniatur figurek, které ztvárňují v historickém kontextu československou armádu z období před druhou světovou válkou. Nejnovějším exponátem je t. č. ojedinělý model lehkého opevnění vz. 36 s výzbrojí v měřítku 1:1. Tento typ bunkru, který se nacházel na povrchu pevnosti, dnes návštěvníci vidět na Dobrošově nemohou, neboť tyto objekty opevnění byly na pokyn německé správy zlikvidovány v průběhu války. Dále tu naleznete trojrozměrné modely, schémata a výstavku zbraní z doby 2. světové války. V nově vybudovaném kinosále se pomocí krátkého dokumentárního filmu seznámíte s politickými souvislostmi, které vedly ke stavbě opevnění.

dobrosov-001

Pro sezónu 2017 bude součástí vstupní expozice také výstava s názvem „Dobrošovský Slavín“. Fotografie, předměty denní potřeby a doprovodné texty přiblíží leckdy pohnuté osudy osobností, které mají vztah k Dobrošovu a období stavby opevnění. K nim patřili mimo jiné major Jaroslav Purkyt, majitelé firmy Kapsa a Müller, brigádní generál Otto Špaček, škpt. František Zavadil, svob. Eduard Zicháček a mnozí další. Výstava bude otevřena v rámci otevírací doby pevnosti do zahájení rekonstrukce (bude upřesněno na webu pevnosti).

b) Prohlídka tvrzových objektů a podzemních prostor

Při vstupu do provozního areálu PD návštěvníka zaujme třetí největší dělostřelecký srub v ČR o rozměrech 47×16 m, sílou stěn a stropu 3,5 m a kubatuře 5 520 mbetonu. Prohlídka začíná právě vstupem do tohoto objektu přes ochranný příkop. V interiéru dělostřeleckého srubu se prochází bojovým a týlovým patrem. V horním (bojovém) patře jsou vystaveny makety houfnic vz. 38 ráže 10 cm, které připomínají hlavní výzbroj srubu. Výstavní fotopanely při stěně patra srubu dokumentují předmnichovské události v ČSR.

V dolním (týlovém) patře lze shlédnout prostory určené pro umístění filtračního zařízení, sociálního zařízení, odpadové jímky pro nábojnice a ubikace. V malé expozici jsou vystaveny nálezy pracovních nástrojů a stavebních hmot z dob výstavby pevnosti. Z obou pater lze nahlédnout do výtahové šachty, jejíž hloubka tají dech. Dva rychlovýtahy měly propojit podzemní muniční sklady s bojovým patrem dělostřeleckého srubu

Čtvercovým schodištěm s odpočívadly návštěvníci sestupují do podzemí tvrze. Podzemí je stavebně dokončené pouze z poloviny. Na návštěvnické trase jsou k vidění muniční sklady, prochází se částí hlavní galerie, avšak nejvíce zaujmou rozsáhlé kasárenské prostory s expozicí a trojrozměrnými předměty. Průchod podzemím končí pod pěchotním srubem Můstek, do jehož interiéru nás zavede poněkud dlouhé ale pohodlné schodiště. Návštěvník se nechá často zmást pocitem, jak nekonečně dlouhé prostory prošel, ale ve skutečnosti to byla pouze asi ¼ z celkové délky. Další velká část chodeb jsou pouze ve skále vyražené štoly.

expozice_podzemi

Týlové patro pěchotního srubu Můstek je dobře zachovalé, přestože byl celý objekt za války devastován. V místnostech je nově umístěna expozice o tajných pokusech z doby okupace. Bojové patro je těžce poškozené. V malé expozici lze spatřit fragmenty projektilů, které mají přímou souvislost s devastací objektu, stejně jako model granátu Röchling v měřítku 1:1. Pro konečný výstup z útrob betonového komplexu slouží točité kovové schodiště umístěné v jedné ze čtyř šachet pro pancéřové věže. Schodiště končí na stropní plošině srubu Můstek a za příznivého počasí se návštěvník potěší krásným výhledem do okruhu až 80 km.

dsc_0354

Třetí z dokončených objektů srub N-S 73 Jeřáb není běžně přístupný, bývá však otevřen o letních prázdninách a státních svátcích (viz otevírací doba). Od srubu Můstek je vzdálen 600 m a dostaneme se k němu po vyznačených trasách. Venkovní stěny objektu nesou stopy cvičných paleb německé pěchoty. Do interiéru srubu se vstupuje nouzovým výlezem a průvodci tu ukáží nejenom autentické dobové kresby obránců Jeřábu v jedné z ubikací, ale i expozici věnovanou pobytu vojáků během mobilizace.

obalka 001a

Pozn.: Používaný český termín „srub“ byl zvolen vojenskými projektanty jako ekvivalent k cizímu „těžký bunkr“. 

c) Naučná stezka Pevnost Dobrošov (dále jen NS PD)

Náchodský úsek pohraničního opevnění z roku 1938 představuje jednu z nejzajímavějších oblastí celé linie rozkládající se mezi Krkonošemi a městem Ostravou. Lze zde navštívit nejtěžší pevností objekty s podzemními chodbami, těžké izolované pěchotní sruby i lehké objekty mnoha variant. Naučná stezka si klade za úkol přiblížit návštěvníkům alespoň část celého systému.

NS PD začíná u dělostřeleckého srubu Zelený, je značena a má dvě trasy.

Trasa č. 1: vede přes sruby Polsko, Hrobka, Jirásek, Jeřáb a končí na Jiráskově chatě. Je na ní umístěno 10 velkoplošných informačních tabulí. Tato trasa je vhodná pro turisty, kteří se hodlají vrátit k parkovišti, zastávce ČSAD, nebo k prohlídce pevnosti.

Trasa č. 2: vede přes sruby Polsko, Hrobka, Lom, Březinka a končí v Bělovsi u Náchoda. Obsahuje 9 informačních tabulí a je vhodná pro turisty, kteří směřují do Náchoda, např. k vlaku, autobusu, nebo do autokempu.

mapa_570x383

Legenda: ….. – trasy naučné stezky